Jenom slepí a hluší by doposud nevěděli, jak našince bez výjimky drtí inflace. Ceny u nás rostou jako o závod, a to se projevuje nejenom na stavu našich úspor, ale i na úrovni našeho života. Zatímco si pracující (ale vlastně i nepracující) lidé ještě loni žili docela slušně s tím, co měli, pokud je tedy nesrazila na kolena pandemie, nyní už je ochota těchto pracovat…
Dříve tu byla jediná alternativa, jak se daly využít momentálně neutracené peníze. Lidé si je uložili na knížku, finanční ústav, který je tak dostal k dispozici, je nějak použil k rozhojnění a střadatel pak dostal zaručeně dohodnutý úrok. Bylo to jednoduché a snadno pochopitelné, a my lidé jsme tak nad tím nemuseli vůbec přemýšlet. Pak k tomu přibyly různé účty, depozitní certifikáty…
Už dlouho nejsme v naší zemi odkázáni jenom na vkladní knížky, jak tomu bylo po celou éru minula. Dnes už máme daleko více způsobů, jak své volné finanční prostředky využít, jak s těmito naložit. A zatímco je část naší společnosti doposud staromilsky zatvrzelá a sází na nic nebo skoro nic nevynášející finanční produkty, protože jsou tyto aspoň ze zákona pojištěné a je tu…
Už si ani nevzpomenu, kdy že nás to počali přesvědčovat, že držet peníze na běžných účtech, vkladních knížkách nebo dokonce v hotovosti nemá smysl a že je máme ve svém vlastním zájmu raději dobře investovat. Vím jenom, že to do nás hustí už hodně dlouho a vehementně. A že jsme my Češi byli už tak jaksi napůl přesvědčeni. Jak napůl? Přece…
Kdykoliv byla naše měna pevná, měli ji naši lidé rádi. A zejména jsme ji měli rádi tehdy, když začalo krachovat Řecko a ekonomické problémy se objevily v Itálii i dalších zemích, které byly propojené eurem, protože pak se eurozóna musela finančně podílet na záchraně svých nezdárných členů, zatímco my jsme byli se svojí korunou v klídku. Ale dneska je tomu do…
Kam až moje a nejen moje paměť sahá, vždycky jsme u nás měli v oběhu nějaké peníze. Měli jsme je tu, abychom si za ně mohli nakupovat, protože v prvobytně pospolné společnosti, která peníze nepoužívala, bychom to nijak daleko nedotáhli, a komunismu, ve kterém se měli dokonalí lidé o všechno spravedlivě dělit i bez využití peněz, jsme se nedopracovali a nikdy ani dopracovat nemůžeme.…
Není žádným tajemstvím, že dochází a v nejbližší době i bude docházet k více než citelnému zdražování energií, jmenovitě elektřiny a plynu. Toto zdražování dolehne nevyhnutelně na každého z nás a pro mnohé to bude mít zásadní dopad na jejich rozpočty. A to proto, že u těch nejchudších z nás činí náklady na bydlení přes šest desetin z jejich příjmů, a když tato suma ještě naroste, těžko se budou uskromňovat…
Pokud se podíváme na finanční počínání našinců z pohledu statistik, nemůžeme právě jásat. Jistě tu máme sice i dost lidí, kteří své vlastní finance zvládají, jistě tu máme i spoustu těch zodpovědných, ale totéž se dá říci i o těch ostatních. O těch, které rozhodně nelze považovat za vzor finanční gramotnosti. Podíváme-li se na nedávno zveřejněné informace, pak jenom město Praha vede bezmála…
Jsou lidé, kteří se dostanou z nejrůznějších důvodů do naprosto neřešitelné ekonomické situace. Někdy už po nich jdou i exekutoři, a je jenom otázkou času, kdy přijdou třeba i úplně o všechno. A protože ani tím nemusí být všechny dluhy splaceny, stává se i to, že se někteří podobní lidé ocitnou zcela na okraji společnosti, v takzvané šedé zóně. Pokud pracují, pak načerno, čímž přicházejí…
Vypadá to u nás div ne katastrofálně. Ceny na rozdíl od našich příjmů rostou jako divé, nálada po těch letech, kdy jsme na tom (údajně) byli skvěle, poklesla spolu s venkovní teplotou pomalu na bod mrazu a nejednou si utahujeme opasky div ne až na tu poslední dírku. Ovšem ne všechno prý bude zase až tak zlé. Prý se tu i nyní aspoň nějaká…