My lidé můžeme mít skutečně nejrůznější problémy. A k těm, které řešíme velice často, patří ty finanční povahy. Ať už si zkrátka vyděláváme víc nebo míň, stává se nám, že někdy nedokážeme financovat všechno, co by se financovat mělo.
Stále hojnějším úkazem jsou prý u nás lidé nezvládající financovat své bydlení. Inu, výdaje související s touto lidskou potřebou stouply za poslední rok o víc než dvacet procent, a nebyl to ani zdaleka jediný rok, kdy tyto služby zdražovaly, a tak se výdaje související s bydlením podepsaly na leckom. Především pak na osaměle žijících lidech anebo těch, kdo žijí v nájemních bytech. Hlavně drahé energie zavinily, že se s platbami za bydlení stále častěji marně potýkají samoživitelky a osaměle žijící senioři, a ani příspěvky na bydlení to někdy nezachránily.
Je tedy spousta lidí, kteří musí za bydlení platit, aby se neskončilo na ulici nebo v pozici osob pronásledovaných exekutory, ale kvůli nižším příjmům se jim to prostě nedaří. A tak tito někdy maximálně ořezávají své další výdaje anebo doufají, že jim pomůže stát. A když se zvládne bydlení, mohou přijít další rány, jako dejme tomu jídlo, léky, oblečení…
Jistě, ve srovnání s loňským rokem poklesla takzvaná celková míra příjmové chudoby, protože příjmy těch nejchudších rostly rychleji než příjmy osob bohatších, středněpříjmových, ale to není žádný extra důvod k radosti.
A když lidé někdy své výdaje nezvládají? Co si mají počít? Nelze přece přestat žít, dokud zase peníze nebudou. A tak se někdy aspoň berou půjčky, díky nimž mnozí z nás aspoň slušně přežívají. A aby takoví nedokonalí žadatelé o půjčky uspěli, volí obvykle nebankovní hypotéky. Protože ty se dostanou jako spotřebitelské či podnikatelské úvěry i tehdy, když nejsou žadatelé o ně dokonalí. Tady stačí dát jakoukoliv nemovitost do zástavy a je za co žít. Dokud nenastane doba, kdy zase bude lépe.
