Kam až moje a nejen moje paměť sahá, vždycky jsme u nás měli v oběhu nějaké peníze. Měli jsme je tu, abychom si za ně mohli nakupovat, protože v prvobytně pospolné společnosti, která peníze nepoužívala, bychom to nijak daleko nedotáhli, a komunismu, ve kterém se měli dokonalí lidé o všechno spravedlivě dělit i bez využití peněz, jsme se nedopracovali a nikdy ani dopracovat nemůžeme.
Ovšem zatímco někdy jsme si tu vystačili jenom s vlastní měnou, jindy tomu bylo jinak.
Například za socialismu, jaký dost možná pamatujete ještě i vy, tu byly jak koruny československé, tak i koruny tuzexové alias bony. Tyto dvě měny si tu ale zrovna moc cestu nekřížily, protože jejich užití nebylo univerzální. S prvními zmíněnými penězi se dalo nakoupit skoro všude, ovšem jenom když bylo něco k sehnání, s těmi druhými pak jenom v Tuzexu, kde bylo k sehnání něco lepšího, ovšem jenom pro ty, kdo dokázali sehnat právě ony bony. Nebo nějakou ještě nedostupnější konvertibilní měnu.
A to nebylo naposled, kdy u nás obíhala kromě hlavní měny i měna jiná. V posledních letech přijímá leckdo z našich obchodníků třeba i eura. Protože je naše země silně propojena s Evropskou unií, kde se eury platí, a tak není problém s touto měnou operovat.
A je tu i dost lidí, kteří by u nás euro rovnou zavedli jako naši oficiální měnu. Abychom tu platili tím, čím se platí ve většině EU, a abychom měli měnu, která má lepší zvuk. I když jsou tu pochopitelně i lidé jiní, kteří jsou proti takovému kroku, třeba i proto, aby se o naší národní ekonomice nerozhodovalo někde v cizině, na nadnárodní úrovni.
Poslední dobou ale podpora zavedení eura roste. A dnes by ho prý chtělo vidět jako naši národní měnu čtyřiačtyřicet procent našinců, což je o jedenáct procent víc než před rokem.
Zkrátka se naší zemi zrovna ekonomicky nevede, a tak lidi napadá tato změna jako možné řešení. Které ale řešením není. Nebudeme-li si u nás totiž ekonomicky rozumně počínat, ani ta nejlepší měna to nespraví.
