Kolem hypoték se v poslední době točí celý svět. Všichni jsme s napětím sledovali, do jakých výšek se úrok vyšplhá. Nakonec se zastavil na sazbě 2,51 % a vypadá to, že dále už růst nebude. Tyto změny však přispěly k tomu, že se stalo něco (ne)očekávaného. Poprvé od roku 2009 poklesl meziměsíční růst počtu i objemu nových úvěrů. Tento trend se spíše dal očekávat, proto je pro některé sice překvapením, ale mnozí jej předvídali.
Průměrná úroková sazba se již nemění. Zůstává i nadále na 2,51%. Ovšem tento nárůst vyšší sazby znamenal pokles nově sjednaných úvěrů. V květnu začaly některé banky nabízet zvýhodněné úvěry, a proto se trend navyšování sazby snížil, až zůstal stagnovat. Trend pozvolného navyšování úrokové sazby trval již od minulého roku téměř 8 měsíců.
Zájem o vlastní bydlení už nebude tak velký
Podle expertů se dá mluvit o tom, že jakmile některé domácnosti nebudou moci získat hypotéku, například vlivem dalších očekávaných změn, které mají přijít v platnost již od 1. října letošního roku, tak zájem o vlastní bydlení poklesne.

Za všechno může ČNB?

Některým z nás by to mohlo tak připadat, že za vším je ČNB, protože ona opravdu utahuje smyčku kolem hypoték, ale má na to svůj úhel pohledu. Česká národní banka vnímá rychlý růst cen nemovitostí jako problém. Ve spojení s úvěrovým boomem je to riziko celého bankovního systému. Další argumenty směřují na hypotéky obecně. ČNB nechce, aby se lidé dostávali do dluhových pastí, ze kterých nemají úniku. Jakmile totiž nemáte na splátku, je to začarovaný kruh. Pokud by takovýto trend pokračoval z dlouhodobého hlediska, mohly by se domácnosti dostávat daleko častěji do situace, kdy nemohou splácet. Následoval by pokles hodnot nemovitostí a pro banky by to znamenalo značné potíže.

Nejnovější ukazatele:
Od dubna 2017 nemohou banky poskytovat hypotéky s LTV vyšším než 90% a úvěry nad 80% LTV, což je částka z odhadní ceny nemovitosti, kterou můžete získat formou hypotéky nebo úvěru. Toto opatření se od 1. října ještě zpřísní. Začne se totiž nahlížet i na to, kolik vyděláváte. Celková výše dluhu nesmí překročit devítinásobek ročního čistého příjmu. A jak je to se splátkami? Na splátku by měl klient vydat jen do 45% svého čistého měsíčního příjmu.