Už dlouho nejsme v naší zemi odkázáni jenom na vkladní knížky, jak tomu bylo po celou éru minula. Dnes už máme daleko více způsobů, jak své volné finanční prostředky využít, jak s těmito naložit. A zatímco je část naší společnosti doposud staromilsky zatvrzelá a sází na nic nebo skoro nic nevynášející finanční produkty, protože jsou tyto aspoň ze zákona pojištěné a je tu tedy takzvaně bližší košile než kabát nebo lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, tedy je příjemnější mít vložené peníze v hrsti než úroky v nedohlednu, jsou tu i ti, kdo třeba už i po léta investují. Což sice dává teoretickou naději na vysoké výnosy, ale také se na tom dá prodělat.
A jak dopadají ti, kdo u nás investují? Jistě, některým štěstí přeje a některým se poštěstí třeba aspoň někdy, jenže zřejmě většina z našinců s tímto nakládáním s penězi dobré zkušenosti nemá. A zejména letos ani mít nebude.
Ekonomice se především v poslední době ani trochu nedaří. Všichni víme, proč. A tak není divu, že prodělávají vesměs i podílové fondy, jež by měly být tu větší a tu menší zárukou toho, že investoři z řad lidí nepřijdou ani v nejhorším případě o všechno. Že se tu tedy zřejmě na něčem vydělá a na něčem prodělá, a tak tu vždy nějaké peníze budou.
Akciové fondy tak prý jenom v prvních pěti měsících letošního roku prodělaly 8,9 procenta, dluhopisové fondy šly dolů o 3,3 procenta, a smíšené fondy pozbyly 6,8 procenta. Což znamená, že celkově vzato tu investující lidé prodělali. A namísto aby je o hodnotu jejich peněz připravila jenom inflace, si tito pořídili ještě ‚další inflaci‘ a zchudli ještě víc než ti, kdo se svými penězi neudělali nic.
Na neúspěších se tu podepsalo počínání centrálních bank, ale i ceny energií, riziko recese nebo válka na Ukrajině, které mohou přinášet další rizika a komplikace i nadále, do budoucna. A je tak jisté, že není nic jisté. A kdo ví, zda má v této situaci ještě smysl investovat.